Ze světa inovací  /  26. 12. 2019

Český fotograf již po dvacáté uspěl v NASA

Světového úspěchu se dnes těší Petr Horálek, 33letý  fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval již dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním 20. snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd tzv. Zimního šestiúhelníku.

Jubilejní 20. snímek Petra Horálka publikovaný jako Astronomický snímek dne zobrazuje jasné hvězdy zimní oblohy nad zasněženou Oravskou Lesnou na Slovensku.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologiské Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA [1]. Mottem APODu [2] je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

Za 24letou historii APODu se podařilo uspět ve výběru jen několika českým nebo slovenským autorům, mimo Petra Horálka jmenujme například Juraje Tótha (první slovenský úspěch z 8. prosince 1998), dr. Pavla Spurného (první český úspěch z 19. února 1999), prof. Miloslava Druckmüllera (druhý nejúspěšnější Čech), Pavla Cagaše, Lukáše Veselého, Pavla Štarhu, Vojtecha Rušina nebo Ondreje Králika. Celý seznam českých a slovenských úspěchů najdete na adrese www.astro.cz/apod/about.

 

Dvacet snímků Petra Horálka publikovaných NASA zobrazuje nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i pět, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a 4 na území Slovenska (právě i jubilejní dvacátý). Petr Horálek je tak autorem více jak poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území. Celý seznam autorových snímků publikovaných jako APOD je níže. Odkazy vedou na stránky s českým překladem průvodních textů, které připravují prof. Bonnell nebo prof. Nemiroff.

 

Když editoři APODu informovali Horálka o jeho úspěchu poprvé, myslel, že jde jen o nevyžádanou poštu.Bylo to 27. července 2014 a já byl zrovna na Novém Zélandu, znavený po dalším náročném dni plném sběru citrusů na sadech s ovocem. Seděl jsem před vchodem uzamčené veřejné knihovny v městě Gisborne, kde byl na dosah zdarma internet, což bylo na zélandské poměry dost vzácné a kontroloval příchozí poštu,“ vzpomíná na ten moment. „Mezi emaily byl jeden podivný – v kolonce předmětu byl odkaz a jinak byla zpráva úplně prázdná. Myslel jsem, že jde o spam, ale ta adresa mi v něčem přišla povědomá. Tak jsem to risknul, zkopíroval a vložil do prohlížeče. Najednou se objevila stránka s mým snímkem a textem, který má být o dva dny později publikován jako APOD. Chtělo se mi křičet radostí, ale na té ulici před knihovnou by to nejspíš skončilo příjezdem policie,“ doplňuje s úsměvem Horálek. Šlo o celooblohový snímek rudé záře v atmosféře, tzv. airglow, nad vrchovinou Te Mata Peak, který tehdy editory zaujal pro svou nezvyklou atmosféru. 29. července pak vyšel pod názvem „Nebeský portál na Novém Zélandu“.

I když české veřejnosti je patrně nejznámějším Horálkovým záběrem, který skončil ve výběru snímku dne NASA, předvánoční „Malý princ“ u Sečské přehrady z 23. prosince 2016, autor má mezi publikovanými snímky jiného favorita. „Za nejvzácnější z publikovaných obrázků považuji záznam zásahu zatmělého Měsíce asteroidem 21. ledna 2019. Během pozorování beztak překrásného měsíčního zatmění na Boa Vistě se na jednom z obrázků během sekvenčního snímání zachytil i maličký záblesk způsobený dopadem asi 10kg tělesa na měsíční povrch. Původně jsem světlou skvrnku považoval za vadný pixel, internetem už ale kolovaly podobné snímky, a tak mi došlo, že jsem mimořádně vzácný úkaz zachytil také. Měl jsem velké štěstí, neboť jen asi minutu před samotným jevem byl ještě před Měsícem mrak,“ vzpomíná Horálek.

Zásah Měsíce asteroidem zaznamenaný Petrem Horálkem při zatmění 21. ledna 2019 byl publikován jako snímek NASA 25. ledna 2019.

S dvaceti vybranými fotografiemi se Horálek řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Dodává však, že k těm nejuznávanějším má ještě daleko. „Mezi nejvíce publikované autory světa patří turecký fotograf Tunç Tezel, španělský fotograf Juan Carlos Casado nebo americký novinář a fotograf původem z Íránu, Babak Tafreshi. Tito všichni již mají na svém kontě přes neuvěřitelných 50 snímků dne NASA. Jejich skóre ovšem do značné míry ovlivňuje fakt, že byli aktivní už výrazně dříve, někteří od počátků APODu v roce 1995. Já do výběru NASA začal zasílat své fotografie až v roce 2012,“ vysvětluje Horálek.

Uspět ve výběru NASA je opravdu náročné. Editoři vybírají každý den z několika stovek i tisíců obrázků. „Do výběru snímku dne NASA jsem od roku 2012 zaslal již na 300 snímků, úspěch zaznamenalo 20 z nich,“ motivuje Horálek ostatní fotografy smyslem pro trpělivost. Dodává, že je nutné nejen se nevzdávat hned po prvním neúspěchu, ale rovněž sledovat dění v astronomii a na obloze – nejčastěji se totiž do výběru dostanou ty snímky, které reflektují aktuální dění.

APOD a ČAM. Podobně jako NASA vydává každodenní Astronomický snímek dne, Česká astronomická společnost organizuje měsíční kola České astrofotografie měsíce a jednou ročně udílí Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku. Na www.astro.cz najdete Astronomický snímek dne (NASA) a Českou astrofotografii měsíce (ČAS) pod sebou. Snahou je motivovat české (a slovenské) astrofotografy a ukázat, že i naši astronomové – profesionálové i amatéři – dokáží pořizovat ty nejlepší fotografie vesmíru.

Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu a později v ní působil jako jeden z průvodců. V letech 2009-2017 byl vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Během studií Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat jako astronom v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V té době propadl astrofotografii, a proto v roce 2014 Česko na rok opustil a vydal se na pouť po celém světě, aby poznal pravou krásu tmavé noční oblohy daleko od světelného znečištění v Evropě a zlepšil se ve svých fotografických schopnostech. V roce 2015 se stal prvním českým a druhým nejmladším Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). V témže roce po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Je autorem či spoluautorem tří populárních knih: Tajemná zatmění (2015, dr. vydání 2018), Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) a Nebeské symfonie (2017). Po návratu do Česka se věnuje zejména popularizaci astronomie prostřednictvím spisovatelské činnosti, přednáškové činnosti na školách a v knihovnách, učí fotografii na svých kurzech a pokračuje v astrofotografii, pomocí níž zachycuje (nejen) „perly astronomie“ (nejpozoruhodnější nebeské úkazy), aby se s nimi vzápětí podělil s veřejností po celém světě.

 


Poznámky:

  • Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vznikl v roce 1958 a od počátku své činnosti informoval širokou veřejnost o svých aktivitách. Počátkem 80. let vzniklo pravidelné vysílání televizního kanálu NASA, které je v dnešní době dostupné všem prostřednictvím internetu. Internet samotný začal být v devadesátých letech dvacátého století využíván širokou veřejností a NASA začala provozovat své veřejné webové stránky. Archívy NASA i dalších výzkumných organizací jsou plné dat, interpretace těchto dat je ovšem většinou doménou úzké skupiny vědců. Pokud se jedná o data obrazová, tak takové obrázky kromě své vědecké hodnoty mohou být krásné, informativní i inspirující pro širokou veřejnost.
  • Astronomové a spolupracovníci NASA, prof. Robert Nemiroff a prof. Jerry Bonnell, se v roce 1995 pustili do projektu Astronomický snímek dne NASA a z bohatých obrazových archívů NASA a dalších organizací i jednotlivců každý den zveřejňují jeden obrázek, někdy pohyblivý, s krátkým popisem. V době zahájení projektu byly snímky nekvalitní a bylo jich pomálu (projekt se spustil jen 5 let po spuštění prvního serveru World Wide Web). Dnes vybírají ze stovek obrázků denně. Od 1. dubna 1999 existuje rovněž český překlad APODu, o který se stará Josef Chlachula z České astronomické společnosti. Právě na jejím webu můžete každý den nový Astronomický snímek dne NASA s českým překladem najít, konkrétně na adrese astro.cz/apod.

 

Odkazy:

[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Rozhovor ESO: Petr Horálek – Fotograf pod tmavým nebem
[3] Rozhovor ČAS: Petr Horálek – O umění astrofotografie
[4] Webové stránky Petra Horálka