Aktuality, Ze světa inovací  /  27. 10. 2020

Nová kniha Robot 100: Sto rozumů přináší originální pohledy na Čapkovy roboty

Ve čtvrtek 29. října 2020 vyjde u příležitosti stého výročí celosvětově užívaného slova „robot“ nová kniha Robot 100: Sto rozumů. Publikace obsahuje jak původní vydání divadelní hry Karla Čapka R.U.R., v němž se slovo robot objevilo poprvé, tak celou stovku pohledů, asociací a komentářů k této hře (a robotice obecně) z per tuzemských i zahraničních spisovatelů, vědců, umělců či novinářů. Knihu Robot 100: Sto rozumů sestavila editorka Jitka Čejková z VŠCHT Praha. Mezi autory příspěvků najdeme mimo jiné britského spisovatele Simona Mawera, špičkového experta v oblasti robotiky Rodneyho Brookse, viceprezidentku Mezinárodní společnosti pro umělý život Susan Stepneyovou, jazykovědce Karla Olivu či písničkáře a básníka Jiřího Dědečka. Obálku a ilustrace vytvořil mladý výtvarník Jonáš Ledecký.

„Výsledný soubor příspěvků je opravdu fascinující. Od seriózních vědeckých textů psaných populárním způsobem přes sci-fi příběhy na motivy R. U. R. a odlehčené humorně podané texty až po básně. V knize je zastoupeno také pět kreseb,“ rekapituluje Jitka Čejková.

Jeden příklad za všechny – slavný spisovatel Simon Mawer, známý zálibou v českých reáliích, ve svém zamyšlení píše: „Hra sama je skvělá a s ironií a vtipem útočí na kapitalismus 20. století, a to je stále aktuální i ve 21. století. Ale zavést zcela nové slovo, a to do každého jazyka na Zemi! To je jiná liga. V angličtině (na jiný jazyk nemám odbornost, a vlastně ani na ni) se něco podobného povedlo raně moderním autorům: možná Thomasovi Moreovi s utopií nebo Miltonovi s pandemoniem…“.

Knihu o 448 stranách uvede na trh Vydavatelství VŠCHT Praha, které se jinak zaměřuje primárně na odbornou chemickou literaturu. Na první pohled netradiční spojení vysvětlují dvě okolnosti. Zaprvé – sám Čapek se bránil představě robotů „mechanických“, kteří mají „údy z plechu a vnitřnosti z koleček a drátů nebo čeho“; jeho roboti „vznikli docela jinak, a to cestou chemickou.“ Zadruhé je editorka knihy sama aktivní vědkyní s expertizou v oblasti chemické robotiky.

Další důvod přidává rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Pavel Matějka: „Věda a umění mají společné zkoumání jevů z odlišných perspektiv. Proto mě velmi těší, že pod křídly VŠCHT vznikla kniha světových parametrů, která nás všechny vybízí ke vstupu do úžasného intelektuálního prostoru, v němž se nenuceně mísí původní myšlenky Čapkovy s aktuálními originálními postřehy vskutku inspirativních osobností.“

Publikace bude k dostání v e-shopu vydavatelství VŠCHT Praha a v běžné síti českých knihkupectví.

Citace z příspěvků:

…I v současné době se naše mateřština zasloužila o obohacení slovní zásoby světových jazyků. Sice do této pokladnice nepřinesla zcela nové slovo, ale již existujícímu výrazu dokázala dát nový význam, jejž pak mnoho jazyků převzalo. Jde o slovo tunel (v angl. tunnel) a od něj odvozený výraz tunelování (tunnelling) v tom významu, jejž mu dodala česká „divoká“ 90. léta minulého století. Je to po dobách slávy husitů a kuchařek světový příspěvek přicházející z oblasti, na niž asi nebudeme všichni hrdí, ale může nás snad na tom těšit zjištění, že se ve světě ani dnes neztratíme…
Karel Oliva, jazykovědec

…Sečteno a podtrženo, význam slova robot, jak jsem ho znal, se změnil. A protože sám sebe definuji jako člověka, který staví roboty (podle té staré definice), tak je to pro mě veliký problém…Co  kdybychom si vymysleli nové slovo? Jak můžeme říkat starým dobrým robotům? Napadá mě slovo droid, což pochází ze slova android. Než se stal softwarem pro telefony, býval android výrazem pro robota, který vypadá jako člověk. Termín droid se liší od slova android, protože není nijak spojený se softwarem pro telefony a lidé ho většinou chápou jako elektromechanickou entitu, tedy to, čím byl kdysi robot. Za to můžeme poděkovat především Hvězdným válkám. Právě v tom ale vězí problém v používání tohoto termínu v širším slova smyslu. Série Hvězdné války si totiž slovo droid střeží a mají ho chráněno autorským zákonem. Vím o třech různých start-up společnostech, které se zaobírají robotikou a pokoušely se použít slovo droid. Všechny tři to tváří v tvář právníkům vzdaly. Takže bohužel žádní droidi. Tak jaké nové slovo budeme používat?

Rodney Brooks,
robotik, zakladatel společností RobustAI, Rethink Robotics, iRobot
Massachusetts Institute of Technology, Laboratoř počítačových věd a umělé inteligence
 

…Čapkův robot představuje konečný sen odborníků v umělé inteligenci – stroj, který umí myslet, řešit problémy, se kterými se ještě nesetkal, je si vědom své vlastní existence a projevuje soucit a cit. Takové vnímání robota vysloužilo slovu robot v českém jazyce životný rod (alespoň pro člověku podobné roboty). Mluvíme o tzv. umělé obecné inteligenci – právě té se lidé bojí, a proto se také o umělou inteligenci zajímají, neboť strach vždycky dobře prodává. Nic, co by se dalo nazvat umělou  obecnou inteligencí, vytvořeno doposud nebylo, a ani to nevypadá, že by se k tomuto cíli (či hrozbě) lidstvo blížilo. Jsou velké pochybnosti, do jaké míry dokáže být naprogramovaný stroj ůbec kreativní – např. pokusy s hudebními „skladateli“ na bázi umělé inteligence jsou zatím spíše rozpačité…
Petr Slavíček, fyzikální chemik
Štěpán Sršeň, PhD student fyzikální chemie

 

Zdroj:

Mgr. Michal Janovský

Vedoucí oddělení komunikace

VŠCHT Praha