Rozhovory s odborníky, Věda  /  17. 6. 2019

Rozhovory s odborníky: ředitel centra BIOCEV prof. Pavel Martásek

Připravujeme pro vás rozhovory se zajímavými osobnostmi z vědeckých a výzkumných center Středočeského kraje. Přečtěte si rozhovor s ředitelem centra BIOCEV, prof. Pavlem Martáskem.

Kterými zajímavými výzkumy se BIOCEV v současné době zabývá? Jaké čekáte výsledky?

BIOCEV je koncipováno jako centrum základního výzkumu, avšak aktivně propojeným s výukou a vzděláváním studentů magisterského a doktorského studia, a s důrazem na spolupráci s biotechnologickými společnostmi formou smluvního výzkumu. Na pěti výzkumných programech BIOCEV se podílejí nejlepší vědci z oboru molekulární a buněčné biologie, fenogenomiky, strukturní biologie, tkáňového inženýrství a biomedicíny.

Přestože se jedná o centrum základního výzkumu, naše výsledky jsou již aplikovatelné. Za velice nadějný považujeme výzkum spojený s nádorovým bujením. V této oblasti probíhají aktuálně dva velké projekty. Prvním z nich je nová protirakovinná látka MitoTam z laboratoří prof. Jiřího Neužila. Tento potenciální lék je nyní testován ve VFN Praha a v brzké době lze očekávat výsledky první fáze klinických testů.

Dalším výzkumem jsou tzv. Migrastatika, kterými se zabývá laboratoř doc. Jana Brábka z Přírodovědecké fakulty UK v BIOCEV. Zatímco dosavadní léčba pomocí cytostatik omezuje růst a dělení nádorových buněk a často zasáhne i zdravé buňky, nové léčebné postupy, jež Jan Brábek zkoumá, mají bránit agresivním buňkám v “cestování” po organismu a tím i omezovat vznik metastáz.

Mezi dalšími oblastmi výzkumu jsou např. kardiovaskulární choroby, metabolická i neurodegenerativní onemocnění nebo tzv. vzácné choroby (rare diseases), jež jsou v rámci Evropy definována jako život ohrožující nebo závažná chronická onemocnění, jejichž prevalence je menší než 5 osob z 10 000 a která jsou spojená s významným nárůstem morbidity a mortality nebo značnou redukcí kvality života postižených.

V současnosti je známo kolem 7 500 druhů vzácných onemocnění postihujících jenom v rámci Evropské unie přibližně 6-8% populace, tj. 27 až 36 milionů lidí. Asi 80% vzácných nemocí tvoří primárně geneticky podmíněná onemocnění, ale patří sem i četné autoimunitní a infekční nemoci, vzácné formy nádorů, specifické intoxikace a další.

Co jsou největší nástrahy (či problémy), se kterými se při své činnosti musíte potýkat?

Každý základní výzkum testuje stanovenou hypotézu. Tato hypotéza může být potvrzena nebo vyvrácena. Čili podobně jako u jiných oblastí vědy a výzkumu je to nejistota výsledku. Vědecký tým se může i roky zabývat nějakým nápadem, který rozpracuje až do určitě látky. Ta se následně testuje v laboratorních a někdy i klinických podmínkách. Poté se ukáže, že se jedná o slepou uličku a jste opět na začátku.

Vědecké úsilí je však silné a jak říkají izraelští kolegové „neúspěch lze považovat i za úspěch“, protože vás to donutí vše podrobně přezkoumat a v mnoha případech naleznete zcela novou, a někdy i lepší cestu.

Zároveň jsem rád, že nemáme problém s hledáním nových zaměstnanců, ale naopak se nám aktivně hlásí čeští i zahraniční vědci a studenti.  

Co byste uvedli jako největší úspěch v posledních letech?

Kromě výše zmíněných úspěchů na poli protirakovinného výzkumu je to určitě vybudování samotného centra BIOCEV. V kontextu české (i evropské) vědy představuje BIOCEV špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Díky vzniku tohoto centra se podařilo propojit tradiční silné obory z oblasti technických a přírodních věd, jako jsou virologie, genetika nebo chemie. O kvalitně nastaveném vědeckém modelu vypovídá i nejvyšší dosažené hodnocení z pěti předložených velkých projektů OP Výzkum a vývoj pro inovace.

V současné době pracuje v centru přes 450 vědeckých a technických pracovníků. Téměř třetina z nich pochází ze zahraničí. Výzkumné týmy BIOCEV již publikovaly více než 700 vědeckých výstupů včetně článků v prestižních zahraničních časopisech (např. Cell, Molecular Cell, Nature Communication a Gastroenterology a dalších). Kromě toho máme již 22 patentů, z toho i mezinárodní.

Jakým směrem se s BIOCEV chystáte ubírat do budoucna? Kde byste s centrem BIOCEV být třeba za 10 let?

Významné objevy jsou dnes velmi často realizovány na hranicích tradičních vědeckých disciplín, jako jsou chemie a biologie. Současná biomedicína a biotechnologie jsou stále více interdisciplinární a to nejen ve snaze pochopit molekulární podstatu nemoci, ale též ve snaze diagnostikovat chorobný proces co nejdříve. Toto vše se odráží v návrzích nových léčebných postupů a přípravě nových léků. Pět hlavních vědeckých programů BIOCEV bylo koncipováno tak, aby se významně prolínaly a maximálně doplňovaly. Věřím, že vzájemná bezprostřední komunikace mezi jednotlivými vědci v rámci BIOCEV přinese významnou přidanou hodnotu nejen obyvatelům České republiky, ale celé společnosti.

Zároveň bych si přál, aby se nám podařilo kolem centra BIOCEV vybudovat oblast s mezinárodním renomé, kde se bude prolínat špičková věda a výzkum s aplikacemi a inovacemi v technologických firmách. Samozřejmě bude kladen velký důraz na vzdělávání v lokálních školách a výchova mladých vědců a podnikatelů. To vše by mělo přispět k rozvoji regionu, ve kterém se bude kvalitně žít všem bez rozdílu národnosti. Mimo uvedené bychom rádi zmínili i výrazné oživení univerzity třetího věku, kde v současnosti přednášejí významní pracovnici centra BIOCEV.

Co můžete nabídnout středočeským firmám, pokud by chtěly využít Inovační voucher a navázat s Vámi spolupráci? Případně, máte nějaké jiné možnosti, které by mohly středočeské firmy využít?

Primárně nabízíme odborníky a špičkové přístrojové vybavení, které může firmám pomoci k inovacím jejich produktů i lepší konkurenceschopnosti.

Chystáte v nejbližší době nějaké akce pro veřejnost / pro podnikatele / zástupce obcí, které stojí za zmínku?

Každý rok pořádáme výroční vědeckou konferenci BIOCEV DAYS. Pravidelně se účastníme podzimního Týdně vědy a techniky. Průběžně nabízíme možnost exkurze jak vzdělávacím institucím, firmám tak i zástupcům obcí.