Naše smyslové orgány vytváří primární topografické mapy smyslových vjemů, které jsou přenášeny senzorickými neurony do mozku, (např. topografická mapa sítnice oka, dotekové vjemy kůže anebo tonotopická mapa sluchových frekvencí). Při poškození periferních smyslových orgánů je centrální nervový systém schopen určité kompenzace poškození topografických map a tvárnosti nervových spojení.
Pochopení mechanismů formování a tvárnosti těchto map smyslových orgánů během vývoje je jeden z hlavních cílů výzkumu. Česko-americký výzkum pod vedením Gabriely Pavlínkové z Biotechnologického ústavu AV ČR, zahrnující Laboratoř molekulární patogenetiky Biotechnologického ústavu AV ČR, Oddělení neurofyziologie sluchu Ústavu experimentální medicíny AV ČR a University of Iowa, poprvé ukázal na unikátním modelu s genetickou mutací omezenou schopnost reorganizace centrální sluchové dráhy při ztrátě primární tonotopické mapy během embryonálního vývoje. Fyziologické analýzy ukázaly, že disorganizovaná primární tonotopická mapa změnila vlastnosti neuronů centrální sluchové dráhy. Změny funkce sluchové dráhy vedly k systémovým změnám chování mutantů v průběhu akustické stimulace.
Tyto výsledky, publikované v předním světovém neurovědeckém časopisu Journal of Neuroscience, představují první náhled, jak je limitována funkčně podmíněná plastičnost mozku během vývoje. Významnost tohoto výzkumu je umocněna faktem, že článek je speciálně komentován editorem časopisu a jedna reprezentační fotografie z článku byla vybrána na obálku časopisu.
Zdroj: https://www.biocev.eu/cs/o-nas/aktuality/sluch-bez-rozliseni-zvukovych-frekvenci-geneticka-mutace-ukazujici-omezenou-schopnost-reorganizace-centralni-sluchove-drahy.166