Ing. Jana Simčinová z UCEEB: Každý náš projekt svým dílem přispívá ke vzniku energeticky efektivních staveb

V rámci rubriky Rozhovory s odborníky jsme oslovili také Univerzitní centrum energeticky efektivních budov. Ptali jsme se Jany Simčinové, čím se ústav v současnosti zabývá, co je na jejich práci zajímavé nebo taky, jaké mají plány do budoucna.

Čím se UCEEB v současné době zabývá? Jaký je váš nejzajímavější projekt?

Veřejnost se nejvíce zajímá o zařízení na získávání vody ze suchého pouštního vzduchu S.A.W.E.R., které bude jádrem českého národního pavilonu na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Dále je hodně slyšet o mikroelektrárně WAVE, jež vyrábí teplo a elektřinu z biomasy, nebo o projektu MORE-CONNECT.

Jedná se o modulární systém prefabrikovaných dílců určený pro efektivnější rekonstrukce fasád a střech starších bytových domů vyprojektovaných a postavených v dobách, kdy se ještě na spotřebu energie vůbec nehledělo. S jeho pomocí je navíc možné zavádět do starších budov nové rozvody pro vzduchotechniku nebo třeba internet či elektroinstalaci bez nutnosti stavebních zásahů do zdí.

To však zdaleka není všechno. Ročně řešíme dvě stě různých projektů v oblasti stavitelství. Každý z nich svým dílem přispívá ke vzniku staveb, které jsou energeticky efektivní, přátelské k životnímu prostředí a svým obyvatelům zároveň poskytují patřičný komfort. Zajímavé jsou proto podle nás všechny naše aktivity.

V jaké fázi je nyní projekt S.A.W.E.R.? S jakými nástrahami se musíte potýkat?

Zařízení S.A.W.E.R. nyní testujeme v poušti u města Sweihan ve Spojených arabských emirátech. Průběh zkušebního provozu monitorujeme dálkově. Při spuštění jsme měli potíže s jedním ze střídačů, ale to průběžně řešíme, jde o nahraditelnou část.

Větší váhu přikládáme zjištění, že je jedno, jestli je v poušti vlhko nebo sucho, protože zařízení na výrobu vody ze vzduchu je závislé hlavně na množství energie, kterou máme v daném místě k dispozici. Díky tomuto experimentu nyní ověřujeme řadu možností, na jejichž základě vylepšujeme další prototyp. Již nyní víme, jaká zjednodušení a zlevnění příště použijeme.

Co byste uvedla jako největší úspěch, který UCEEB v posledních letech měl?

Jsme pyšní na každý úspěšně dokončený výzkumný projekt, který si najde cestu do praxe. Velmi nás proto těší úspěšně se rozvíjející spolupráce s průmyslem a rostoucí povědomí o našich odborných kvalitách doma i v zahraničí. Stoupá také počet námi podaných grantových žádostí, jež úspěšně projdou schvalovacím procesem. Za rok 2018 jsme dosáhli úspěšnosti 46 %, což je v porovnání s ostatními českými výzkumnými centry velmi hezký výsledek.

Jakým směrem bude UCEEB ubírat do budoucna?

Co se týče UCEEB jako takového, řešíme akutně nedostatek místa – naše centrum bylo původně stavěno pro 70 pracovníků, dnes je nás třikrát tolik a nutně potřebujeme postavit druhou budovu.

Ve výzkum se chceme i nadále soustředit na snižování dopadů výstavby a provozu budov na životní prostředí. Zahrnuje to především trvalé úsilí o redukci množství emisí oxidu uhličitého, vyšší podíl použitých přírodních materiálů a zeleně, prosazování obnovitelných zdrojů energie, recyklaci použitých stavebních materiálů a celou řadu dalších opatření, k jejichž praktické realizaci přispíváme svou činností.

V tomto směru máme rozjetou celou řadu slibných aktivit. Vyvíjíme například pokročilý energetický systém pro rodinné domy, který využívá letní produkci fotovoltaických panelů pro provoz tepelného čerpadla. To ukládá získané teplo do nízkonákladového zemního akumulátoru umístěného mezi základy budovy. Zjednodušeně řečeno si dům vybavený tímto systémem umí v létě nastřádat do zásoby teplo ze slunce, které pak využije v zimě místo energie získané z uhlí nebo jádra. Díky tomu dosahuje více než 80% podíl využití obnovitelných zdrojů, výrazně snižuje spotřebu elektřiny a plní i ambiciózní kritéria pro hodnocení budov s téměř nulovou spotřebou energie.

Kromě toho pomáháme městům a obcím s plánováním energeticky plusových domů, které vlastní provoz plně pokryjí z obnovitelných zdrojů energie. Přebytky se pak uchovají na později nebo se využijí například pro dodávky do sítě. S tím úzce souvisí oblast Smart City, kterou pomáháme městům a obcím rozvíjet jak po technické stránce, tak po linii plánování. Díky našemu týmu psychologů a sociologů umíme zjišťovat a vyhodnocovat požadavky a potřeby budoucích uživatelů budov i veřejných prostranství, jež pak projektanti na základě námi dodaných podkladů promítnou do konkrétních plánů.

Budeme se i nadále věnovat hledání optimální skladby zelených střech a fasád, které mají celou řadu výhod od ochrany střešních konstrukcí přes pozitivní vliv na okolní klima až po účinnější zadržování dešťové vody. S tím souvisí i naše dlouhodobé testování vlastností dešťových zahrad. K širšímu využívání přírodních materiálů bude i v budoucnosti přispívat náš výzkum zaměřený na problematiku dřevostaveb.

Kromě toho jsme pro Českou agenturu pro standardizaci vypracovali Katalog výrobků s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví, což přispívá k tomu, aby zemina, kámen, beton a cihly z vysloužilých staveb nekončily na skládkách nebo jako podřadné zásypy výkopů pro inženýrské sítě.

Samozřejmě si uvědomujeme, že snížení dopadů výstavby a provozu budov na životní prostředí bychom jenom těžko dosáhli bez odpovídající zpětné vazby. Budeme proto pokračovat také v rozvoji nástrojů hodnocení kvality budov v České republice podle principů udržitelné výstavby.

Co může váš ústav nabídnout středočeským firmám, pokud by chtěly využít Inovační voucher na spolupráci s vámi?

Vouchery umožňují podnikům zafinancovat služby a smluvní výzkum poskytnutý výzkumnou organizací na poradenské, expertní a podpůrné služby v oblasti inovací. Mezi našimi stávajícími partnery jsou velmi oblíbené, protože mají jednoduchou administraci a řešení projektu touto cestou je rychlé, bez zbytečných byrokratických průtahů. Jsou vhodné zejména pro výrobní podniky, které potřebují zvýšit konkurenceschopnost svých produktů. UCEEB nabízí služby smluvního výzkumu v oblasti výstavby, energetiky, vnitřního prostředí budov, zkušebnictví a telemedicíny.

Na dotazy odpověděla Jana Simčinová